Přejdi na obsah

BD Consult, s.r.o., Ing. Zdeněk Burda, daňové poradenství, kurzy daní

Menu
  • Novinky
  • Žaloby na finanční orgány
  • Turné daňový řád
  • Kurzy účetnictví a daní MONET-CON
  • O našich firmách
  • Kontaktní údaje
Menu

Kasační stížnost

IV. Kasační stížnost

Do konce roku 2002 platil ve správním soudnictví princip, dle kterého se proti rozhodnutí krajského soudu při správních žalobách již nebylo kam odvolat. V některých případech pomohl Ústavní soud, ten se však necítil povolán ke sjednocování judikatury. To přispělo k neblahému vzniku několika „daňových“ republik v rámci našeho státu, kdy docházelo v obdobných věcech k různým rozhodováním jednotlivých krajských soudů, někdy dokonce i k případům, kdy v rámci jednoho krajského soudu docházelo k odlišným rozhodnutím. Tento stav byl již vpravdě neúnosným. SŘS již možnost vyjádřit nespokojenost s rozhodnutím krajského soudu zavádí, nenazývá ji však odvoláním, ale kasační stížností. O té rozhoduje Nejvyšší správní soud.

IV.1 Kdo může žalobu podat – zastupování

Zatímco v případě správní žaloby mohl klienta zastupovat daňový poradce, v případě kasační stížnosti to je možné, pokud u krajského soudu prohrálo Odvolací finanční ředitelství a podalo kasační stížnost. Pak daňový poradce může zastupovat i nadále. Pokud však u krajského soudu nebyl úspěšný klient, pak již kasační stížnost za něj musí podat advokát.

Nejenže kasační stížnost nemůže podat v takovém případě  za klienta daňový poradce, stížnost nemůže podat ani klient sám. SŘS nařizuje povinné zastoupení advokátem. (To neplatí, má-li stěžovatel,  jeho zaměstnanec nebo člen,  který za něj jedná nebo  jej zastupuje,  vysokoškolské právnické  vzdělání, které  je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie).

 IV.2 Důvody kasační stížnosti

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené:

a) nezákonnosti spočívající  v nesprávném posouzení  právní otázky

soudem v předcházejícím řízení,

b) vady  řízení spočívající  v tom,  že skutková  podstata, z níž správní orgán  v napadeném rozhodnutí  vycházel, nemá oporu  ve spisech nebo je s nimi v  rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem,  že to mohlo  ovlivnit zákonnost, a  pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl  zrušit; za takovou vadu řízení se  považuje i  nepřezkoumatelnost rozhodnutí  správního orgánu pro nesrozumitelnost,

c) zmatečnosti řízení  před soudem spočívající  v tom, že  chyběly podmínky řízení,  ve věci rozhodoval vyloučený  soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě  bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce,

d) nepřezkoumatelnosti   spočívající   v   nesrozumitelnosti  nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem,  mohla-li   mít  taková  vada   za  následek  nezákonné rozhodnutí o věci samé,

e) nezákonnosti  rozhodnutí o  odmítnutí návrhu  nebo o  zastavení řízení.

IV.3 Nepřípustnost stížnosti

Kasační stížnost je nepřípustná, jestliže:

–  směřuje   jen  proti  výroku o nákladech  řízení  nebo  proti   důvodům  rozhodnutí  soudu,  je nepřípustná,

– směřuje proti rozsudku  jímž soud rozhodl znovu poté,  kdy jeho původní rozhodnutí bylo  zrušeno Nejvyšším správním soudem; (to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu),

– proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení

– proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné,

– opírá-li  se jen o jiné důvody,  než které  jsou uvedeny  v textu týkajících se důvodů pro kasační stížnost

– opírá-li se  o důvody,  které stěžovatel neuplatnil  v řízení před  soudem, jehož rozhodnutí  má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

 IV.4 Náležitosti stížnosti

Kromě  obecných náležitostí podání  musí kasační stížnost

obsahovat  označení  rozhodnutí,  proti  němuž  směřuje,  v jakém rozsahu a z  jakých důvodů jej stěžovatel napadá,  údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.

 IV.5 Kdy a kam podat kasační stížnost

Zatíámco dříve se kasační stížnost  podávala  u  soudu,  který napadené
rozhodnutí  vydal, tedy většinou u krajského soudu (v Praze u Městského soudu), s jehož rozhodnutím nesouhlasíme, od podzimu roku 2011 se podává nově přímo u Nejvyššího správního soudu. Kasační  stížnost  musí  být  podána  do  dvou  týdnů po doručení rozhodnutí, které napadáme.

Nemá-li  kasační  stížnost  všechny  náležitosti již při jejím podání, musí být tyto  náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce  od   doručení  usnesení,  kterým   byl  stěžovatel  vyzván k doplnění  podání.  Jen  v  této  lhůtě  může stěžovatel rozšířit kasační  stížnost  na  výroky  dosud  nenapadené  a  rozšířit její důvody.  Tuto  lhůtu  může  soud  na  včasnou  žádost  stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

 IV.6 Odkladný účinek

Kasační stížnost nemá odkladný  účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh  stěžovatele přiznat.

  IV.7 Řízení před Nejvyšším správním soudem

Zatímco při řízení o žalobě před krajským soudem se vychází z toho, že jednání je v zásadě nařízeno (pokud účastníci nesouhlasí s opakem), při řízení před Nejvyšším správním soudem je tomu opačně. Nejvyšší  správní soud bude dle zákona rozhodovat většinou  bez  jednání.  Považuje-li to  za vhodné nebo  provádí-li dokazování, nařídí k projednání kasační stížnosti jednání.   Ani od Nejvyššího správního soudu nemůžeme očekávat jeho „nadměrnou“ aktivitu. Je totiž vázán  rozsahem a důvody  kasační stížnosti, nebude tedy vyhledávat argumenty v náš prospěch nad rámec, který jsme uvedli ve stížnosti. To však  neplatí:

– v případech, je-li na  napadeném výroku závislý  výrok, který  napaden  nebyl,

–  je-li  rozhodnutí  správního  orgánu nicotné,

– bylo-li řízení před krajským soudem zmatečné,

– bylo řízení před krajským soudem zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé

– je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné,

Ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží.

 IV.8 Rozsudek

Dospěje-li  Nejvyšší  správní  soud  k  tomu, že kasační stížnost  je důvodná,  rozsudkem zruší  rozhodnutí krajského soudu a věc  mu  vrátí  k  dalšímu  řízení.  Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu  řízení, je krajský soud vázán právním názorem  vysloveným   Nejvyšším  správním  soudem   ve  zrušovacím rozhodnutí.

Není-li kasační stížnost důvodná, Nejvyšší správní soud ji rozsudkem zamítne.

Nejnovější příspěvky

  • Turné daňový řád jaro 2022 15/02/2022
  • Turné daňový řád I a II online – další opakování úspěšného školení v březnu 2021 15/02/2021
  • Kurz „Daňové a účetní aktuality 2020/21“ 04/01/2021
  • Opakování přednášek Turné daňový řád I. a II. 04/01/2021
  • Tradiční kurz „Daňové a účetní aktuality MONET-CON“ 16/11/2020
  • Turné daňový řád – další změny v důsledku koronavirových opatření 16/11/2020
  • Turné daňový řád 2020 – podzim 2020 – změny v důsledku koronavirových opatření 16/10/2020
  • Turné daňový řád podzim 2020 04/09/2020

Nejnovější komentáře

    Archivy

    © 2022 BD Consult, s.r.o., Ing. Zdeněk Burda, daňové poradenství, kurzy daní | Powered by Minimalist Blog WordPress Theme