I. Žaloba proti nezákonnému rozhodnutí správního orgánu
I.1 Kdo žalobu podává?
Žalobu podává ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“).
I.2 Čeho se žalobou domáháme?
Chceme obvykle buď zrušení rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti.
Zvláštním případem žaloby může být snaha o upuštění od trestu za správní delikt nebo jeho snížení v mezích dovolených zákonem.
Příklad č. 1
Panu Dvořákovi byla finančním úřadem vyměřena pokuta dle § 247 DŘ za to, že se při jednání s pracovníkem finančního úřadu navzdory předchozímu napomenutí choval urážlivě. Pokuta činila 20 000 Kč. Poplatníkovi se zdála příliš vysoká, DŘ konkrétní výši neurčuje, pouze maximální horní hranici (50 000 Kč). Pan Dvořák se proti uložení pokuty odvolal, nadřízené finanční ředitelství výši pokuty potvrdilo. Daňový subjekt se domáhá žalobou u soudu snížení či zrušení pokuty. Soud jí může (ale nemusí) vyhovět.
I.3 Koho žalovat?
Žalovaným je správní orgán, který věc rozhodl v posledním stupni.
Příklad č. 2
Nejčastěji je žaloba podávána v případech, kdy finanční úřad daňovému subjektu doměří daň a odvolání proti doměrku je zamítnuto nadřízeným Odvolacím finančním ředitelstvím. Žalovaným tedy není finanční úřad, ale právě Odvolací finanční ředitelství, které odvolání zamítlo.
Žalovaným je správní orgán, který má podle žalobního tvrzení povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.
I.4 Kdy žalobu nepodávat?
Ne vždy je podání žaloby možné. Žaloba není přípustná tehdy, jestliže např.:
1) Žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
Příklad č. 3
Panu Poláčkovi byla na základě kontroly daně z příjmů fyzických osob za rok 2016 doměřena daň ve výši 100 000 Kč. Pan Poláček s doměrkem nesouhlasí. Odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru však nepodal.
Žaloba je nepřípustná, protože nebyly vyčerpány řádné opravné prostředky.
Příklad č. 4
Firmě HHH, a.s. byla na základě kontroly daně z příjmů právnických osob za rok 2016 doměřena daň ve výši 200 000 Kč. Společnost podala odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru, které bylo zamítnuto. Nepodala však podnět o přezkoumání daňových rozhodnutí dle § 121 DŘ. Žaloba je přípustná, protože žádost o přezkoumání daňových rozhodnutí nepatří mezi řádné opravné prostředky, jde o dozorčí prostředek.
2) Je-li jediným jejím důvodem tvrzená nicotnost napadeného rozhodnutí, nedomáhal-li se žalobce vyslovení této nicotnosti v řízení před správním orgánem,
Příklad č. 5
Panu Novákovi byla doměřena daň z příjmů fyzických osob za rok 2015. Dodatečný platební výměr vdal místně nepříslušný finanční úřad. Toto rozhodnutí je nicotné. Pan Novák si však této skutečnosti všimnul až při sestavování žaloby, v odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru tuto skutečnost nenamítal ani žádným jiným způsobem tento nedostatek při řízení před finančními orgány nenamítal. V žalobě neuvádí žádný jiný důvod než zmíněná nicotnost. Pak by měla být žaloba nepřípustná a soud návrh odmítne.
3)Směřuje-li jen proti důvodům rozhodnutí,
Příklad č. 6
Firmě CCC, s.r.o. byla doměřena daň z přidané hodnoty za 1. čtvrtletí 2015. Doměření bylo odůvodněno tím, že firma řádně nevedla evidenci daňových dokladů a proto jí byla daň doměřena. Firma s tímto zdůvodněním nesouhlasí, tvrdí, že evidenci vedla řádně, ale ta jí byla odcizena. Zpochybňuje tedy pouze důvody rozhodnutí, nikoli správnost a důvodnost doměření daně samotné.
4) domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.
Ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny např. následující úkony správního orgánu:
a) které nejsou rozhodnutími
Příklad č. 7
Pan Novák nesouhlasí s obsahem zprávy o kontrole, která s ním byla projednána. Sama zpráva o kontrole není žádným rozhodnutím, proto je žaloba nepřípustná. (Musí tedy vyčkat na vystavení dodatečného platebního výměru, proti němu se odvolat a teprve po zamítnutí odvolání podat žalobu)
b) předběžné povahy
Příklad č. 8
Firma JJJ, s.r.o. podala v průběhu kontroly stížnost proti postupu pracovníků správce daně při kontrole, protože pracovníci finančního úřadu požadovali dokumenty, na které dle názoru společnosti neměli nárok. Stížnost byla zamítnuta. Společnost podala žalobu k soudu – nesouhlasí se zamítnutím stížnosti. Soud však v tomto případě žalobu pravděpodobně odmítne. Poněkud zjednodušeně by se dalo říci, že v daném případě nenastala podniku JJJ újma např. ve smyslu doměřené daně – ta by nastala až v případě, že by byla této společnosti na základě výsledků kontroly doměřena daň. Proti dodatečnému doměření daně by už (v případě zamítnutého odvolání proti jejímu vyměření), žalobu bylo možno podat a teprve v rámci ní napadnout např. postup pracovníků správce daně při kontrole.
V daném případě lze ale využít jiný typ žaloby než je žaloba proti rozhodnutí, a to tzv. „zásahovou“ žalobu, tedy žalobu proti nezákonnému zásahu státního orgánu (viz samostatný text k této žalobě).
I.5 Do kdy podat žalobu?
Žalobu je nutno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, které žalobou napadáme (tedy nejčastěji od doručení rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti platebnímu výměru). Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
I.6 Odkladný účinek žaloby
Podání žaloby v zásadě nemá odkladný účinek. Můžeme však o něj soud požádat. Pokud soud přizná žalobě odkladný účinek, pozastavují se do skončení řízení účinky napadeného rozhodnutí.
Příklad č. 9
Firmě ZZZ, s.r.o. byla doměřena daň z příjmů právnických osob za rok 2016 ve výši 500 tis. Kč. Společnost s doměrkem nesouhlasí, proto po neúspěšném odvolání podala žalobu k soudu. Pouze podáním žaloby se nic nemění na tom, že doměřená daň by mohla být exekuována ze strany finančního úřadu ještě před ukončením soudního řízení. Podnik proto požádal o odkladný účinek žaloby.
Postup soudu:
1. Soud nechá vyjádřit žalovaného
2. Bude zkoumat jestli:
– by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu (tedy např. nutnost okamžitého zaplacení doměřené daně způsobila možnost jeho hospodářské likvidace, může ale jít i např. o ohrožení rozpracované výroby apod.),
– přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. (Soud tedy bude zkoumat hlavně, zda nehrozí, že by odkladným účinkem žaloby získala čas na „uklizení“ majetku s tím, že by pak na ní již nebylo možno daň vymoci).
Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly.
I.7 Co se děje po podání žaloby?
Především se soud obrátí na žalovaného, tedy většinou na finanční ředitelství a dá mu dvouměsíční lhůtu na to, aby soudu předložil správní spisy a vyjádřil se k žalobě.
Došlé vyjádření nám zašle, přitom nám může uložit, abychom se k němu uvedli svůj názor (podali repliku). Soud může oslovit i další osoby, pokud by to považoval za potřebné. Při přezkoumání žaloby se pochopitelně vychází nikoli za aktuálního právního stavu, ale ze stavu, který platil v době rozhodování finančních orgánů.
I.10 Rozhodnutí bez jednání
Ne vždy musí dojít k osobnímu jednání u soudu. K jednání nedojde v následujících případech:
1) Důvody nezávislé na tom, zda si zúčastněné strany jednání přejí či nikoli.
Soud totiž zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem
a) pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Jinými slovy řečeno, jestliže není z rozhodnutí zřejmé, co vlastně nařizuje, popř. jestliže není jasné, proč vůbec bylo vydáno, o co žalovaný orgán opírá své rozhodnutí, nemůže ani soud vědět, zda úvahy žalovaného, které k vydání rozhodnutí vedly byly správné či nikoli, a proto rozhodnutí zruší. To ovšem ještě neznamená, že si poplatník může definitivně oddechnout, protože žalovaný finanční orgán pravděpodobně namísto tohoto rozhodnutí (které je v neprospěch poplatníka) vydá nové, ovšem již řádně zdůvodněné a celý kolotoč soudního jednání se pak může opakovat.
b) proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí je v rozporu se spisy, nemá ve spisech oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění. (Například za základ pro napadené rozhodnutí byla vzata výpověď důležitého svědka, přičemž protokol o jeho výslechu ve spise chybí).
c) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním
orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
d) zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu. Pokud se důvody nicotnosti týkají jen části rozhodnutí, soud vysloví nicotnou jen tuto část rozhodnutí, jestliže z povahy
věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatních částí rozhodnutí.
Pokud výše uvedené důvody budou zjištěny až při ústním jednání u soudu, pak budou napadená rozhodnutí pochopitelně také zrušena.
2) Dohoda účastníků řízení, o tom, že bude rozhodováno bez jednání Soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Jestliže účastník řízení do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu nevyjádří svůj nesouhlas, má se za to, že souhlasí s tím, aby jednání nebylo nařízeno.
I.8 Výsledek soudu – rozsudek
1) Žaloba není důvodná – soud žalobu zamítne
2) Žaloba je důvodná – soud napadené rozhodnutí zruší a vrátí věc k dalšímu řízení žalované straně. Podle povahy věci zruší buď jen rozhodnutí orgánu, který věc rozhodl v posledním stupni nebo i rozhodnutí orgánů nižších stupňů, které tomuto rozhodnutí předcházela.
Příklad č. 10
Firmě HHH, s.r.o. byla neoprávněně doměřena daň z příjmů právnických osob za rok 2016. Soud žalobě vyhověl – zrušil rozhodnutí o odvolání finančního ředitelství (orgán rozhodující v posledním stupni).
Je tedy třeba vzít v úvahu, že soud nevydává v případě vyhovění žalobě namísto finančních orgánů rozhodnutí nové, ale pouze jejich rozhodnutí ruší a vrací jim je k dalšímu řízení.
Žalovaná strana je pak vázána v dalším rozhodování názorem soudu a pokud soud prováděl sám dokazování, musí v dalším rozhodování vycházet i z důkazů provedených soudem.
Napadené rozhodnutí soud zruší:
a) pro nezákonnost
Příklad č. 11
Firmě ZZZ, s.r.o. byla doměřena daň z příjmů právnických osob, protože správce daně a následně odvolací orgán posoudil opravu nemovitosti, ve které sídlí, jako technické zhodnocení. Soud došel k opačnému názoru – zrušil rozhodnutí o odvolání finančního ředitelství a současně i dodatečný platební výměr finančního úřadu pro nezákonnost.
Pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil (např. dal za malé provinění maximální možnou pokutu).
b) pro vady řízení
Vadou řízení může být např. situace, kdy správce daně vyslechl svědka, ale neumožnil daňovému subjektu být přítomen jeho výslechu.
Zvláštním případem rozsudku bude situace, kdy soud rozhoduje o žalobě proti rozhodnutí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt.
Příklad č. 12
Pan Vopička se nedostavil na předvolání finančního úřadu. Finanční úřad mu uložil pokutu dle § 247 DŘ ve výši 40 000 Kč. Maximální limit pokuty daný DŘ činí 50 000 Kč, je tedy v mezích stanovených zákonem. Pan Vopička však podal žalobu. Pokud soud dojde k tomu, že pokuta jako taková je oprávněná (pan Vopička se skutečně bez omluvy nedostavil), naskýtá se dále ještě možnost posuzovat, zda stanovením pokuty nedošlo ke zneužití zákonem stanovené meze správního uvážení a zrušit rozhodnutí pro nezákonnost a vrátit věc k dalšímu řízení finančním orgánům bez stanovení „správné“ výše pokuty. SŘS však umožňuje v případech, kdy nejsou důvody pro vyhovění žalobě z důvodů popsaných v předcházejícím textu a trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši:
a) upustit od něj
b) nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených.
To jde pouze v případě, že:
– lze takové rozhodnutí učinit na základě skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán, a který soud případně vlastním dokazováním v nikoli zásadních směrech doplnil,
– a navrhl-li takový postup žalobce v žalobě.
Soud by tedy mohl v takových případech stanovit novou, konkrétní „odpovídající“ výši pokuty. |
